Prvopočátky českého sklářství, které je ve světě známé jako bohemia glass, spadají do
11. století našeho letopočtu. Úplně první sklárny u nás vznikaly v příhraničních oblastech Čech. Domovem českého skla se tak stala Šumava, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, ale i na Moravě. V průběhu 16. století se v Čechách nacházelo přes 30 hutí. Velký rozmach sklářství v Čechách nastal v 17. stol. Za vlády císaře Rudolfa II, kdy se Čechy stávají střediskem sklářských umělců. Na několik let české sklářství stagnovalo, následkem 30 leté války, ale 18. století znamenalo zařazení našeho skla mezi světovou špičku. Naprostou bezbarvostí a leskem úspěšně soutěžilo se sklem benátským. Následkem pozdějšího úpadku benátského sklářství nakonec převzalo české sklo vedoucí postavení ve světě a přitahovalo kupce ze všech koutů zeměkoule. K oslabení tohoto statusu dochází až s přesunem některých českých mistrů do zahraničí a uvalení vysokých cel.